2013 Pohádkové Vánoce

Pořadatel výstavy: Bonsai servis Praha a Jiří Kubec

Na pozvánku byl použit betlém, který vytvořila

řezbářka  Jarmila Haldová.

Pohádkové Vánoce v Betlémské kapli

Jako každý rok  proběhla vernisáž výstavy v pátek před prvním adventem, 29.11.2013 v Betlémské kapli v 16 30. Na výstavě zahrála koledy Malá Česká Muzika Jiřího Pospíšila za přispění krásného kašpárka.

Na vlastní výstavě byla různá místa, která měla poukázat na to, jak máme vánoce spojené s pohádkou.  Paní Alena Vorlová nám zapůjčila krásné rodinné divadlo z roku 1913 a různé staré loutky kašpárků, čertů, draků a různých dalších postav.  Vedle těchto starých loutek jsme měli zapůjčeny současné loutky od těchto řezbářů: Bedřich Šilar, Vladimír Cejnar, Tomáš Pěnka,  Václav Krčál,  Karel Voda, Pavel Hubáček, Jarmila Horná a Pavel Truhlář.  Krásné loutky nám byly zapůjčeny z divadla Drak a celou „Spejblovu rodinku“ nám zapůjčilo divadlo Spejbla a Hurvínka.

Hračky na výstavě zastupoval klasický vláček Merkur, který jezdil po dráze dlouhé přes 30 metrů. Vláček budil velkou pozornost jak u dětí, tak i u dědečků, kteří si ve svém dětství s takovými vláčky hráli pod vánočním stromečkem.

Na výstavě jsme vytvořili různá zákoutí, která vybízela návštěvníky k různým aktivitám. V „babiččině světničce bylo umístěno harmonium a hluboké křeslo. Zde si návštěvníci mohli vyzkoušet hru na dnes již vzácný hudební nástroj, někdo usedl do křesla a přidal k rozpletené šále další řady, někdo se usadil v křesle a předčítal  dětem pohádky.  V těsné blízkosti babiččiny světničky byly vystaveny nejrůznější staré předměty a návštěvníci k nim přiřazovali názvy ( polaz, vrkoč, potěh, vochlice, lámačka, kopyto, koza, dědek, babka, okřín, kadlub apod.).  Na jiném místě bylo vystaveno 17 různých předmětů, které charakterizovaly naše lidové pohádky.  Mnoho návštěvníků ocenilo, že jsme letos vystavily všechny čertovské hrátky (95), které vyřezal pražský řezbář Ondřej Drozda.

Velkou pozornost na sebe poutaly praxinoskop a teleidoskop. Do praxinoskopu si někteří  návštěvníci nosili  svých vlastních 24 obrázků, které si sami rozpohybovali.  Obří teleidoskop také udivoval návštěvníky svými obrázky. Děti se radovaly z možnosti napumpovat si svůj vlastní vodopád a následně jej spustit.

Samozřejmě jsme nezapomněli na naše hlavní poslání, ukázat poetiku českých lidových vánoc. K tomu jsme vybudovali selskou jizbu, ve které se odehrávala předvádění různých lidových řemesel. Dralo se tu peří, předl len, paličkovalo se, frivolitkovalo se, zdobily se perníky, a dokonce tu několikrát pan Pavel Matějka vytvářel klasické františky z dřevěného uhlí z lipového dřeva a kadidla.

Hned vedle byla umístěna dílna se dvěma starými truhlářskými ponky, kde se řezalo, drátovalo, pletly se košíky, štípaly holubičky  apod. Velkou radost nám udělalo, že někteří řezbáři přijeli předvádět své řemeslo se svými potomky, kteří pokračují v řemeslné tradici.   Vladimír Doubal přijel s dcerou Anetou, Bedřich Šilar st. přivezl syna Bedřicha a Daniel Krejčí   přijel se synem Davidem.

Na výstavě bylo vytvořeno divadelní podium, na kterém se sice divadla nehrála, ale vystoupilo zde mnoho zpívajících souborů.

Výstavy se zúčastnilo přes 210 vystavovatelů.  Předvádění se zúčastnilo 34 tvůrců, někteří z nich předváděli i několikrát.

Výstavě se opět věnovali i různé televize, rozhlas i tisk.

Domníváme se, že spokojenost, kterou odcházející návštěvníci vyslovovali, naznačuje, že výstava má smysl a lidem se líbí.